V prvních zmínkách o Hvězdlicích, které lze najít v různých archívech, se objevují jména Skoch a Onšík z Hvězdlic (1282-1287) a Ješek Hvězdlička z Hvězdlic (1374). Dále se uvádí, že v roce 1353 daroval Bernart z Cimburka svému bratru Vojtěchovi z Cimburka tvrz a městečko Hvězdlice. Jeden z dalších majitelů, Albert z Cimburka, prodal hvězdlické panství roku 1411 nebo 1412 prodal Hvězdlice augustiánskému klášteru sv. Tomáše v Brně. Barokní zámek je z roku 1712, farní kostel sv. Jakuba byl postaven v letech 1770-1773.

Předchůdcem Domova důchodců byl ústav pro nevidomé. V říjnu 1924 byl v zámku zřízen ústav pro nevidomé, v roce 1930 byl v zámeckém parku otevřen nový pavilon jako součást ústavu. Počet klientů se postupně zvyšoval (1948 - 73 klientů, 1957 - 131 klientů, nejen slepců, 1961 - 160 klientů, 1966 - 144 klientů).

V roce 1960 přešlo 40 slepých do domova pro slepce v Chrlicích u Brna, část slepých zůstala Ve Hvězdlicích na dožití, tj. do začátku 80.let. V současné době bydlí v Domově 106 klientů, o které se stará přibližně 77 zaměstnanců, z toho asi dvě třetiny ošetřovatelského personálu.

"Dne 5.října (1924) byl v městečku otevřen Ústav pro nevidomé v zámku starobrněnského kláštera. Zámek byl před tím opraven Josefem Šípkem, zednickým mistrem z Nových Hvězdlic. Budova byla uvedeného dne vysvěcena brněnským biskupem Norbertem Kleinem za účasti velmi četného obecenstva z města i okolí."

Obecní kronika, svazek 2, 1929-1967, str. 101.

farní kostel sv. Jakuba...

Řád svatého Augustina nebo Řád bratří sv. Augustina (dnes je běžný název Augustiniáni) vznikl v březnu 1244.

Charakter řádu byl vymezen papežem Innocencem IV., který již v březnu 1244 uvedl apoštolský charakter řádu. Rozjímavý způsob života členů řádu měl být zachován jako jeho význačný rys, hledání Boha v "určité samotě" se mělo po založení řádu uskutečňovat v bratrském společenství.

Představeným a hlavou celého řádu je generální převor sídlící v Římě. Toho poslouchají všichni spolubratři a sestry rozjímavého života, podřízení řádu. Brněnské opatství řídí vyšší představený s titulem opat.

Sv. Augustin uvádí na začátku své řehole, co je vlastním účelem řádu: "Hlavním důvodem toho, že jste se sešli, je, abyste žili v souladu a měli jedno srdce a jednu mysl v Bohu." (Řehole, I,3). Podstatný cíl lze tedy shrnout takto: hledat Boha v hlubokém bratrském životě, uskutečňovaném v co největší jednotě či pospolitosti soužití, a to snažením upřeným k Bohu, k věcem, jež vedou k Bohu, a v modlitbě, a tak vést k Bohu ostatní různými podobami apoštolského života. Pokora s osobní chudobou jsou základem a nezbytnou podmínkou pro tento druh života. Všechno musí patřit každému, společenství majetku je znamením a posvěcením jednoty srdcí.

Kromě výše uvedeného poslání celého řádu, Brněnské opatství se má na základě vlastní tradice zasazovat o rozvoj kultury a vědy na principech víry, aby i tímto přispělo k ochraně i plnému rozvinutí lidského života.